Spravedlivý proces

Právo na spravedlivý proces je zakotveno v nejstarších a nejrozšířenějších lidskoprávních dokumentech – jako je článek 10 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Článek 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv rovněž upravuje požadavky spravedlivého procesu.

Aby dětem obviněným z trestného činu byl zajištěn spravedlivý proces, článek 40 Úmluvy o právech dítěte zakotvuje následující požadavky:

(i)  aby dítě bylo považováno za nevinné, dokud není prokázán opak;

(ii)  aby dítě bylo neprodleně seznámeno s obviněním proti němu vzneseným (pokud je to vhodné prostřednictvím svého rodiče nebo poručníka/opatrovníka);

(iii)   aby dítě mělo právní nebo jinou odpovídající pomoc;

(iv)   aby věc byla bez odkladu rozhodnuta v souladu se zákonem příslušným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem ve spravedlivém procesu, ledaže takový postup není v nejlepším zájmu dítěte;

(v)    aby dítě nebylo nuceno k výpovědi nebo k sebeobvinění;

(vi)   jestliže bylo rozhodnutí, že se dítě provinilo proti trestnímu zákonu, aby dítě mělo právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat;

(vii)  aby dítě mělo právo na bezplatnou pomoc tlumočníka v případě, že nerozumí nebo nemluví jazykem, v němž je řízení vedeno;

(viii) aby soukromí dítěte bylo plně respektováno ve všech stádiích řízení.

Je nutné zdůraznit, že požadavky spravedlivého procesu, které se uplatňují ve vztahu k dětem a mladistvým, kteří jsou podezřelí nebo obvinění ze spáchání trestného činu, se liší od požadavků, které se vztahují k dospělým. Například ochrana soukromí údajného pachatele je specifickým právem dětí a mladistvých. Vyžaduje, aby nebyly publikovány takové informace, které by umožňovaly identifikovat pachatele nebo obviněné z řad dětí a mladistvých, jako je vysvětleno výše v části týkající se Ochrany údajů.

Rovněž je třeba poukázat na požadavek zajištěná tlumočníka v případě, že dítě nerozumí jazyku, který je při úkonu používán. Toto znění může být vykládáno i jako požadavek využití metod alternativní komunikace v případě, že obviněný je dítětem s mentálním postižením, pro které je obtížné porozumět formálnímu jazyku soudních síní.

Na mezinárodní i evropské úrovni dochází v současnosti k čím dál většímu uznání toho, že i oběti mají svá práva při hlavním líčení, jakož i v průběhu celého trestního řízení. Předmětem této části je zaměřit se na to, jakým způsobem lze vyvážit práva dětského svědka nebo oběti a tradičně zakotvenou procesní ochranu obviněného, vyplývající z jeho práva na spravedlivý proces.

V souladu s článkem 12 Úmluvy o právech dítěte, který zaručuje každému dítěti právo být slyšeno, mají dětské oběti i dětští svědci právo na to, aby s nimi bylo jejich zapojení do případu probráno a aby jim byla poskytnuta možnost svobodně vyjádřit svůj názor nebo obavy v dané věci.

Používání místností, které jsou vstřícné k dětem, spojení prostřednictvím videa, zprostředkovatele, nebo obrazovek s cílem usnadnit dětským obětem nebo svědků jejich výpověď – to všechno jsou opatření podporovaná Pokyny o justici vstřícné k dětem, stejně jako směrnicí o právech obětí.

Vzorový zákon o justice ve věcech zahrnujících dětské oběti a svědky trestných činů, vypracovaný organizací Unicef, byl vypracován s cílem vytvořit příklad toho, jak principy Úmluvy o právech dítěte a Pokynů OSN o justici ve věcech zahrnujících dětské oběti a svědky trestných činů. Vzorový zákon obsahuje výčet rozličných mechanismů, které lze využít za účelem zajištění lepší ochrany dětských obětí a svědků před traumatem spojeným s podáním svědecké výpovědi ve formálním soudním řízení a před reviktimizací. Ještě významnější je však to, že vzorový zákon v článku 28 stanoví, že v určitých případech, kdy podává výpověď dětská oběť nebo svědek, by mělo být umožněno vykázat obviněného ze soudní síně za podmínky, že právo obviněného konfrontovat svědky je v průběhu výpovědi dítěte zajištěno ve formě přítomnosti jeho obhájce. Je důležité poznamenat, že v rámci práva Evropské unie není zakotveno právo obviněného na osobní konfrontace se svědkem.

Navíc i Evropský soud pro lidská práva uznal, že v trestním řízení, které se týká sexuálního zneužívání nezletilého, “by měla být přijata určitá opatření za účelem ochrany oběti.”

Význam konceptu ‘spravedlivého procesu’ pro přístup dětí s mentálním postižením ke spravedlnosti je zřejmý z textu částí 2.9.2(a) a 2.9.2(b), rozvedených výše. Tento význam má dva aspekty:

Předně, v případech, v nichž je dítě s mentálním postižením podezřelé nebo obviněného z trestného činu, se uplatní řada zvláštních lidskoprávních záruk. Tyto záruky náleží obecně všem dětem (nikoli výlučně dětem s mentálním postižením), které jsou podezřelé nebo obviněné z trestného činu. Několik z nich (např. právo na zajištění tlumočníka) bude nicméně vyžadovat zvlášť citlivé posouzení situace dítěte, které má mentální postižení, a zajištění nezbytné podpory pro tyto děti.

Otázky související se spravedlivým procesem mohou dále vyvstávat v případech, kdy je dítě s mentálním postižením v postavení oběti nebo svědka v trestním řízení. Jak bylo uvedeno výše, zajištění podpory a úprav, které dítě potřebuje k tomu, aby se mohlo účinně řízení účastnit, není samo o sobě v rozporu s právem obviněného na spravedlivý proces. Tam, kde by konfrontování obviněného s dítětem dítě mohlo traumatizovat, spravedlivost procesu ve vztahu k dítěti bude vyžadovat přijetí alternativního uspořádání, aby k takovému konfrontování nedošlo. Znovu je třeba zdůraznit, že toto zohlednění se týká všech dětí, ale skutečnost, že dítě má mentální postižení, může být rovněž relevantním faktorem při určování zvláštní podpory a úprav, které konkrétní dítě potřebuje.

• Schopnost dostát požadavkům, vyplývajícím z ochrany osobních údajů a zajistit, že právo na soukromí bude respektováno
• Schopnost komunikovat s dětmi s mentálním postižením, ať už jsou v postavení podezřelého, oběti nebo svědka
• Schopnost nezbytným způsobem přizpůsobit řízení, aby byla zajištěna ochrana dítěte s mentálním postižením i jeho podpora.